Skřítci ve vůni světýlek

Přišli mě pozdravit.
Objímám! Hřejete. Dlouhé roky jsem vám, drazí skřítkové, nenapsala. Dospívala jsem.

Jak se pozná dospělost? Číslem? Dítětem, které vám roste doslova před očima?
Mám svého skřítka tu, za lapačem snů.  Spícího. S teplotou. Učí se číst. Miluj. Svět. Věří na skřítky. Půjde do školy. Učí mě být. A tak jsem. Šťastná.
První svátek vánoční. 
Vstoupila jsem na pracovní centrifugu. Což není špatné! Jsem šťastná.
Když víte, že Vesmír vám pošle, co mu posíláte.

Voní tahle chvíle. Do uší se vkrádá Ramadasa.

A já cítím, že tohle je to ono. Že jsem k tomu svému vnitřnímu Vesmíru blíž. A stejně jako je vesmír nekonečný, tak jsme nekoneční my, uvnitř sebe.
Miluji tohle otvírání nových  šuplíčků.

Rozárko!