Pomalu si nacházím denní řád, i když se ještě o úplné pravidelnosti nedá mluvit.
Ráno vstáváme kolem šesté. Nakrmím Rozárku a Teodorka, v tom lepším případě kolem osmé spí. To se začíná Davi chystat na on-line hodinu. Využívám chvíle "klidu" a za občasného zvolání:
"Mami, nevím kde mám pero... Mami, zaseklo se mi to... " myju nádobí. Pak se snažím uvařit oběd, ale to už se obě miminka střídavě probouzí. Bývá trochu "blázinec" - pláč, ublinkávání, znovu hlad, znovu krmení... Často s Davim obědváme za křiku miminek, výjimečně i v klidu :) Před třetí se vrací Dajda z práce a to se obvykle (když je hezky) vypravujeme na
procházku. Kolem páté býváme doma, nastává zase kolotoč
krmení a někdy
koupání miminek.
To bývá tak ob den. Když jde všechno dobře, tak kolem sedmé už spinkají, připravím Davimu večeři a před spaním
čteme pohádku.
Teď zrovna Malého prince 💓 Jsem ráda, že i s miminkama si tu chvíli na čtení s Davim najdeme. Chtěla jsem si tyhle hezké chvíle před spaním s Davim uchovat! Pak už bývám po celém dni
úplně vyřízená a jsem ráda, když si kolem osmé můžu lehnout. Každá (i drobná) pomoc Dajdy mě těší a například jeho
čínské večeře (nudle s různou směsí) mě zahřejí po těle i na duši. Jen mě mrzí, že už nemám energii se mu věnovat tak, jak bych si přála.
(A hlavně on. 😈😊) Ale snad se to brzy zlepší. Teď je pro mě zkrátka přednější si jít
brzy lehnout, abych se trochu vyspala. V noci vstávám většinou dvakrát - kolem půlnoci a kolem třetí - ale to se taky často mění. Někdy je to víckrát. Když se vzbudí jedno z miminek, budím i druhé. Býváme vzhůru 1-2 hodiny, než znovu oba spí. Přes den mi zatím víc vyhovuje, když je nechám spát tak, jak potřebují oni - aspoň se víc můžu věnovat každému zvlášť.
Ze začátku jsem kojila jen Rozinku - ale i tu musím dokrmovat. Teď už se přisává i Teodorek, který s tím dlouho bojoval. Tak mám z každého přisátí velkou radost. I když vím, že mléka nemám pro oba dost, je pro mě důležité, abych si aspoň tu trochu uchovala co nejdéle. Mám ráda ten pocit, kdy je držím v náručí a oni spokojeně pijí :)
Teď mám chvíli na trochu odpočinku, ale půjdu brzy vařit polévku, abych v tom podvečerním zmatku nemusela vymýšlet, co si dáme k večeři.
Je neuvěřitelné, kolik lásky v sobě člověk dokáže najít. I když mám teď na sebe minimum času, nevadí mi to. Jsem šťastná. Mám vedle sebe svého milého a k tomu tři malé (dva malé a jednoho většího :D ) skřítky. 💖
Komentáře
Okomentovat